Článek Smoking and inequalities in mortality in 11 European countries: a birth cohort analysis podrobně popisuje metodu, kterou autoři použili, a zjištění ze studie. Rozdíly byly i regionální - země více na východ vykazovaly jiné charakteristiky, než země položené více západně; Česká republika však nebyla mezi zkoumanými 11 zeměmi.

Byla analyzována data o úmrtnosti mezi dospělými ve věku 30-79 let , a to za roky 1971 až 2012; do studie bylo zahrnuto 11 evropských zemí. Úmrtí přiřaditelná kouření byla odhadnuta pomocí Preston-Glei-Wilmothovy metody z míry úmrtnosti na rakovinu plic.

Autoři konstatují, že ve většině sledovaných zemí se úmrtnost přiřaditelná kouření snížila v po sobě jdoucích kohortách narození v letech 1906 až 1961 u mužů s nízkým i vyšším vzděláním a u žen s vyšším vzděláním, nikoli však u žen s nízkým vzděláním, mezi nimiž vzrostla.

Závěrem autoři uvádějí, že kouření v budoucnosti může být méně důležitou hybnou silou nerovností v celkové úmrtnosti u mužů. U žen však kouření může přispívat k dalšímu prohlubování nerovností v celkové úmrtnosti. Rovněž může může kouření v blízké budoucnosti zůstat důležitou hybnou silou nerovností v celkové úmrtnosti u mužů v Maďarsku, Estonsku a Litvě.

[Long, D., Mackenbach, J., Martikainen, P. et al. Smoking and inequalities in mortality in 11 European countries: a birth cohort analysis. Popul Health Metrics 19, 3 (2021). https://doi.org/10.1186/s12963-021-00247-2; zobrazeno 10.8. 2021]