U kuřáků dochází k poškození všech cév. Kouřením se tedy zvyšuje i riziko erektilní dysfunkce (impotence) u mužů-kuřáků. S kouřením souvisí i poruchy plodnosti u žen-kuřaček.

U žen-kuřaček je 3-4krát vyšší pravděpodobnost než u nekuřaček, že budou potřebovat k otěhotnění více než jeden rok. Muži-kuřáci mají poškozené spermie.

Kuřáci umírají průměrně o 15 let dříve. Každý rok zemře na nemoci související s kouřením v ČR téměř 16 000 lidí. Kouření přispívá k rozvoji smrtelných onemocnění a oslabuje celkovou obranyschopnost organismu. 

Pokud kouří oba rodiče, je pravděpodobnost vzniku kuřáctví 4x vyšší než u dítěte z nekuřácké rodiny. Kouření se tak předává z generace na generaci, i když nejde o onemocnění geneticky dědičné. 

Kouření neovlivňuje nepříznivě jen kuřáky. Škodí i pasivní kouření, tj. vdechování zplodin kouření nekuřákem. Množství zplodin kouření je tak velké, aby u nekuřáka pobývajícího dlouhodobě v prostorách, kde se kouří, způsobilo zdravotní následky v rozsahu podobném jako u kuřáka. 

Spojení embrya, později plodu, s matkou v těhotenství zajišťují pupeční šňůra a placenta - výživa v těle matky je zajištěna cévami. Pokud jsou cévy zúžené, je zmenšen průtok krve s kyslíkem a živinami a špatně prokrvená placenta.  U kuřaček dochází k porodu mrtvého plodu o 40 % častěji. 

Kouření narušuje chemickou rovnováhu (pH, složení bakterií) v ústech, čímž usnadňuje tvorbu zubního plaku a zvyšuje kazivost zubů. Také se podílí na vzniku paradentózy. Kouření snižuje imunitu, proto mívají kuřáci častěji afty, tzv. koutky a záněty v ústní dutině.

Nejčastějším důvodem slepoty je tzv. makulární degenerace. U kuřáků se světločivé buňky (tyčinky a čípky) opotřebovávají rychleji, protože se ochuzují o  přísun kyslíku a živin.

Tepny vedou okysličenou krev do každého místa v těle. Pokud jsou ucpané, nedostanou se k orgánům a tkáním živiny ani kyslík a dochází k jejich poškození. Cévy jsou nejčastěji zaneseny látkami tukové povahy a tyto se snadněji hromadí na místech, kde je výstelka cévy poškozena následkem kouření. 

Kouření vede k rozvoji aterosklerózy (kornatění tepen) nebo zvýšení krevního tlaku, které se projevují vznikem srdečněcévních onemocnění, mezi nimi jsou ischemická choroba srdeční (nedokrvení srdeční svaloviny a srdeční infarkt) a mozková mrtvice.